Fondue Party '05

Vezměte sýr, muškátový oříšek, víno, Dream Theatre, tyčinky, pistácie. Řádně smíchejte a podávejte nejdříve po osmé hodině.

Utekli jsme z práce o něco dříve (ovšem legálně, po čtvrté hodině) a metro-tramvajově přijeli na Letnou, kde jsme zamýšleli koupit nějaké víno a chvilku pobýt, než vyrazíme k Benoušovi. V Delvitě jsme nejen vybrali víno, ale jako bonus potkali unavenou Veroniku. Popadli jsme Veroniku a zašli do blízké Euforie na polívku a dle osobních preferencí na Granát/víno/vodu. Přiřaďte sami ;)

Po cestě jsme ještě z Veroniky vymámili vývrtku a z Vltavské jsme dle Benoušových instrukcí vyjeli směr Kobylisy. Tam jsme opět dle instrukcí sedli na autobus č.152 a na druhé zastávce vystoupili. Na místě nebyly žádné novostavby, natož pak Benouš. Po krátkém telefonátu (já vám říkal, kam máte jet, neříkal, aha takže na druhou stranu, aha, ...ický háj, neříkal, říkal) jsme přeběhli cestu a naskočili do autobusu. Při přebíhání se Mária málem vrhla pod kola auta, které se na nás řítilo, jen aby zachránila víno, které jsem nesl. Tvrdí sice, že měla starost o mě, ale něvěřil jsem ji to i přesto, že to říkala slovensky.

Přijeli jsme na cílovou zastávku, za chvíli přikřepčil Benouš a uvedl nás do svého bytečku. Protože je vzorný hostitel, měl už nachystáno něco málo opečeného chleba pro nově příchozí. Otevřeli jsme první lahev (Lambrusco), sýr se rozpouštěl, Mária náhodně vybrala k poslechu CDčko RZA, čímž trochu překvapila a nastartovala tak události vedoucí k několika opakovaným vraždám...

Chvíli to vypadalo, že zůstaneme jen ve třech, leč nečekaně se ozval El Doktorando a zanedlouho dorazil. Protože přijel se spoždením, o to rychleji se snažil dohnat ztrátu, kterou nabral. A nutno říci, že nejenže nás dohnal, o fous dokonce předehnal. Ale o tom později. Nedlouho po něm dorazila Janka, ochutnala fondue a hned se ptala po nečem k jídlu. V té době se už sýr hrudkoval, připékal a pilný El Doktorando ho seškrabával ze stěn fondue stroje. Někdy během příchodu Janky, míchaním speciálního meruňkového Chardonnay, dostalo se do přehrávače CD skupiny Dream Theater. El Doktorando byl hudbou natolik za.sažen, že nám ji nejen dirigoval, ale dělal fundovaného průvodce celou kompozicí alba. Kolem jedenácté přijela Janča a s úžasem sledovala Dream El Doktorando. Zanedlouho poté nás opustila Janka (neplést Janku a Janču), čekalo ji brzké vstávání)

Schylovalo se k vraždě...naštěstí jen na albu, naneštěstí několikrát :) El Doktorando nebyl spokojen s tím, že jsme v zásadním momentu skladby odešli a několikrát nám ji spustil znovu. Odteď už budu hudbu Dream Theater vnímat úplně z jiného úhlu...

Když po půlnoci Janča odjela, únava zmohla jak El Doktoranda, tak Márii a oba (ač při plném vědomí, jak tvrdili!) polehávali na pohovce a posteli. Na podlaze seděl Benouš a jen já jsem potichu přecházel po místnosti a fotil (občas s nasazenou krytkou objektivu, občas bez ní...). El Doktorando vypadal, že je rád, že je rád. Vzbudil jsem Máriu a za doprovodu pana domu jsme se vydali odchytit noční autobus. Při čekání na autobus jsem se procházel po obrubníku a z povzdálí sledoval deformované obrazy Márii a Benouše sedících na zastávce.

Autobus přijel a za méně než hodinu nás zavezl na Jižní Město. Doprovodil jsem Márii domů a tichým sídlištěm jsem odešel zpět na autobus. A bylo dobrá cesta, rychle utekla, tramvaj na mě, čekala, kde měla a dovezla až domů.

Na pokoji mě překvapil stále-ještě-nespící spolubydlící. Lehce promrzlý jsem zapadl do postele a počkal na Orfea.



Děkuju Benoušovi za fajn večer a večírek; El Doktorandovi za průhled to tvorby Dream Theater...