pondělí, prosince 10, 2007

Z kina do kina

Jelikož jsme spořiví (cha!), využili jsme Filmánie a zašli jsme rovnou na dva filmy. Od prvního prosince už mi totiž neplatí studentská kartička :-( Tedy, zašel jsem v rámci akce na více filmů, ale pst, za některé se stydím ;)


Nejprve jsme koukali na Persepolis, a jak už psal Venda, doporučuju všemi deseti. Hned vzápětí jsme přeběhli na Václava, toho už doporučuju jen všemi šesti, ale koukat se na to dá.

A přestože tenhle příspěvek napíšu z práce, raděj už budu končit ;)



Celý příspěvek...

středa, prosince 05, 2007

Balík

Cislo jednaci : 5432 / CZ / 32

Vec              : balik
Spatren : 27.11. posta Mikulovice
Stav : nezvestny
Stycny dustojnik : ppor.ing^-1.Bob

Strucny popis :

Vyse uvedeny balik byl odeslan z posty Mikulovice. Z odposlechu
mob.tel.stanice bylo vytezeno, ze balik obsahuje vetsi nez norma-
lni mnozstvi perniku. Balik musi byt zachycen! Osoba, ktera bali-
k odeslala, pouzila diverzni taktitu a xxxxx odeslala vyse a nize
zmineny balik na tajne smerovaci cislo 155 00. Jak znamo, Ceska
posta (dale Cesk.Post.) povazuje takovy balik za interni balik
a zasila ho na neznamou pobocku, kterou urci na zaklade sifry
WireX, vypocitanou ze jmena a prijmeni. Neni v nasich silach sifru
zlomit, musime predmet balicny sledovat. Vime jen, ze pravdepodobne
miri do Prahy.


Tolik z protokolu. Jak to dopadlo?


Balík byl odeslán minulé uterý, obsahoval opojný domácí perník. Když se ještě toto pondělí nic nedělo, zašel jsem na poštu, ale tam mi řekli, že žádný balík jim rozhodně nepřišel. Nechal jsem si tedy nadiktovat od mamky podací číslo, ale ani to mi nepomohlo, číslo v databázi neexistovalo. Balík byl odeslán, ale v tu chvíli pro poštu neexistoval.

Včera jsem poštu navštívil znovu a šel jsem rovnou na reklamace. Dveře vedoucí k reklamacím byly bytelné, velmi neprůhledné s nápisem "Vstupujte jednotlivě". Chvilku jsem přemýšlel, jak těžké je do dveří 90cm širokých vejít ve dvou, ale nakonec mi došlo (inu, jsem študovaný), že tím asi myslí, že v místnosti má být vždy maximálně jeden člověk. Přes neprůhledné dveře se těžko pozná, jestli už za nimi někdo nesedí, poslouchat se mi taky něchtělo, proto jsem odvážně vstoupil. A měl jsem štěstí.

Projeli jsme všechny databáze, ale balík nebyl k nalezení. Několikrát jsem byl tázán, jestli je podací číslo správné, ale věřil jsem své rodičce, proto jsem neústupně trval na svém. Když jsem schlíple opustil reklamační místnost, zavolal jsem přeci jen domů a zeptal se ještě jednou na číslo. Opět dušování, že bylo několikráte zkontrolováno a to oběma rodiči. Sice jim věřím, ale nechal jsem si ho poslat smskou. Ejhle, objevila se jedna nula navíc.

Vyzbrojen novým podacím číslem, vtrhl jsem do reklamací, jenže tentokráte tam někdo seděl. Po káravém pohledu reklamující paní jsem pláchl, čekal pokorně za dveřmi a studoval nástěnky. Láďa Křižík má novou desku! Nebo koncert! Něco nového rozhodně má.

Dveře se otevřely, paní spokojeně vyplula ven a nastala má chvíle. Paní úřednice zavolala na centrálu. "Dobrý den, pošta Praha 5, potřebovala bych ověřit jedno béiksko. Jo, bx158.....". "Aha, špatně podaný, jo, no jasně, aha, děkuju." "Tak pane, podávající napsal špatně směrovací číslo a jak vono se to načítá přes čárový kódy, tak je to jinde. Ale tak dva tři dny a snad to sem dojde. Když ne, tak přiďte".

Přišlo už dnes, zítra je Mikuláše, přesně na čas. Shrňme to, balík byl na cestě 8 dnů, pokud se pošta chlubí, že do druhého dne dodá, zbývá nám 6 dnů, po které pošta zjištovala, kam balík s adresou ".. 155 00, Praha 5" místo "...150 00, Praha 5" poslat.



Celý příspěvek...

pondělí, prosince 03, 2007

Velký úklid - doplněno

Když se v sobotu ráno probouzel a poprvé zakašlal, oddechl si, že je vše při starém. Popraskané rty, opuchlý obličej, kašel a nos ucpaný jako po šňupání cementu. Nakonec se mu podařilo obě nosní dírky zprůchodnit. Otočil se na druhý bok a usnul.

Probudil se podruhé, trochu méně opuchlý, leč trochu více otuplý. Vyhrabal se z vyhřáté postele do vyhřátého bytu a po krátké návštěvě toalety hrubě rozbil několik vajíček a na nové pánvi vykouzlil čtvero volských ok. Ospalé bytosti je donesl do postele, ale nakonec je oba snědli v kuchyni. Popili čaj a džus dle osobních preferencí.

Čekal je totiž náročný víkend. Předvánoční úklid.

Než tento začal, proběhla ještě proběhla malá trapná epizoda na hřišti v Kobylisích, kdy si připadal jako malý kluk a počítal góly. Nerad o tom mluví, protože prohráli 7:1. Trochu tušil, jak si připadala Slavie nedávno v Londýně, když jim tam taky spadlo sedm gólů. Jediné štěstí bylo, říkal si, že na jejich zápasy fanoušci nechodí a v televizi se objevují přeci jen méně než sešívaní.

Jeho příchod domů ji trochu překvapil, protože měl přeci jen zůstat v hospodě, jak sliboval. To, že si stihla oholit jen jednu nohu, úspěšně maskovala až do pozdních nočních hodin, kdy byla odhalena. Rozčarován ze hry a svého výkonu vůbec, neměl na úklid ani pomyšlení. Prošel sice pokoj a vyhodil věci, které tam očividně nepatřily, na vetší intelektuální výkon - protože úklid je především duchovní aktivita - neměl energii ani chuť. Večer tedy zakončili se strýcem Pepinem, potažmo s celým osazenstvem Postřižin.

V neděli pro změnu přišla snídaně za ním do postele a nebýt protivného slunce, které svítilo do očí, dalo by se téměř říct, že se mu vstávalo dobře a rádo, pokud se o vstávání dá něco podobného prohlásit. Zbytek dne pak strávil v mlze úklidu, ze které si pamatoval jen příjemné chvilky, kdy jedl a nebo jen tak seděl a koukal do blba.

Pokoj a celý byt je teď podivně světlý, větší, podlaha už nekřupe, když se na ní šlape. Z postele je dokonce možno jít do kuchyně přímo. Život už nebude nikdy stejný, ale s trochou úsilí se jim zase podaří pokoj zabydlet.


Upozornění: Tento text byl po velkém nátlaku cenzurován. Na požádání poskytnu větu, která z textu vypadla.



Celý příspěvek...