úterý, listopadu 22, 2005

Pokaždé jinak


Zašel jsem dnes ráno do banky vybrat nějaké peníze. Nechtěl jsem trápit limit na kartě, šel jsem tedy přímo k pokladnímu. Vyplnil jsem číslo účtu, částku, podepsal se a předal občanku. Pokladník něco naťukal do počítače, koukl na výběrový lístek, koukl do počítače, koukl na lístek. Nakonec mě požádal, abych se mu podepsal ještě jednou. Hned jak jsem dopsal, pokladník povídá, že tohle není můj podpisový vzor a že pokud se mu nepodepíšu správně, peníze mi nevydá. A jelikož mám účet na této pobočce, mám si podpisový vzor změnit a přijít znovu.

Poškrábal jsem se za uchem a přemýšlel, jak jsem se to tehdy mohl podepsat. Pro osvěžení mých podpisů jsem vytáhl platební kartu a koukl na ni. Pokladník zazářil a pravil, že tohle je můj podpisový vzor a že když prý ten podpis trefím, peníze mi dá. Trefil jsem se a peníze dostal.

Tohle ovšem vůbec nic není, jednou takhle v České spořitelně, když jsem vybíral větší částku,loudila ze mě pokladní postupně číslo účtu, občanku, platební kartu i jméno mamky za svobodna. Stále nebyla spokojen a zkoumavě si mě prohlížela. Nakonec jsem musel vyjmenovat osoby a společnosti, od kterých mi chodí peníze. Pořád málo, musel jsem přidat i přibližná data příchodu peněz. Peníze jsem ovšem dostal teprve poté, co jsem popsal přibližné částky, které mi na účet přibyly.

Pokladní si mě pečlivě prohlížela i když mi vyplácela peníze. A myslím, že za mnou hleděla ještě když jsem odcházel.

Tož tak.

Omlouvám se praštěnou historku i sloh, je už skoro sedm ráno a já jdu teprve spát ;)

0 Comments: