Rotující kedluben a křeč

Včera nám ve strahovské lize odpadl zápas, domluvili jsme si tedy přátelák s týmem první ligy (toho času i první v tabulce) : s Rotujícím kedlubnem. (Pro neznalé a nově příchozí - náš tým Bubenečská paralela hraje třetí ligu a toho času také na prvním místě skupiny ;).



Zápas začal na oko opatrně, ale už za chvíli jsme vedli 2:0. Soupeř trochu zaskočen, postupně se rozehrával. Jejich rychlé kombinace zhusta jen na jeden dotek nás nutili běhat, kdežto oni se moc nenadřeli. Po cca dvaceti minutách byl stav 3:1, za což můžeme děkovat Milanovi v bráně, protože chytal výborně (jednu ze střel dokonce vyrazil obličejem). S utíkajícím časem nás začali přehrávat a hlavně dokázali využít našich chyb. Neuběhlo mnoho času a bylo srovnáno na 4:4. I my jsme začali hrát trochu jinak a tlačili se dopředu, za což nás Kedlubny potrestali. Long story short, zápas skončil 8:4 v náš neprospěch, ale fotbal to byl pěkný.

Po fotbale jsme zašli na pivo, protože to se po zápase sluší. Povídali jsme, popíjeli a najednou jsem ucítil nepříjemne pnutí ve spodní straně stehna, které rychle přešlo nejhnusnější křeč, kterou jsem kdy dostal. Hučelo mi v uších, skoro jsem neslyšel. Snažil jsem si natáhnout nohu, ale dost dobře to nešlo. Podařilo se, ale křeč ne a ne odeznít. Když jsem myslel, že to se mnou sekne, sval povolil. (jojo, chlapi nic nevydrží).

Dnes jsem zkoušel hrát a noha pořád bolí :-(