Z kopce do kopce

Procházel jsem onehdá Jeseníkem. Přípoj do Mikulovic totiž jel až za hodinu a postávat na nádraží mě nebavilo. Prošel jsem městem, obhlédl náměstí, kolem tvrze ke kinu a přes autobusák zase zpět. Za celou dobu jsem nepotkal známou tvář.

Dnes večer jsem konečně utekl z práce, kluci zabrali, Lufthansa byla spojená. Koupil jsem sestře knížku a pomalu se vydal k Národní třídě pro další dárek. Někdo na mě zavolal. Trochu zmateně jsem se rozhlížel a nakonec uviděl Valču, jak postává u stánku s jídlem. Zrovna se ji smažil sýr. Rozsvíceným Václavákem jsme líným krokem sestupovali k Můstku.

V polovině Václaváku stojí Benouš, rozhodně nemá v ruce cigaretu. Prohodili jsme pár slov a dohodli se, že když to klapne, v pátek (čili už dnes) vlakem spolu. Nakonec jsme došli ke kýžené Národní třídě. Koupil jsem dárek, Valča baterky. Zazvonil mi telefon. Janča je opodál a chystá se do Dejvic. U vstupu metra jsme se všichni tři potkali a po krátké procházce zpět na Václavák, se s námi Valča v metru rozloučila.

Na koleji jsme sbalili Ondru, Pepu a zašli na kus žvance do Elwooda.

A protože jedu domů, asi se tu chvíli neukážu. Proto Vám přeju, ať často potkáváte lidi se kterými je Vám dobře.