Sotva jsem pustil film, očka se začala mhouřit, ruce byly těžké, příjemně těžké, jsou jako z betonu.
Vypínám, usínám, mějte se hezky na světě, ja si tu na chvili umřu a ráno znovuzrozený vrhnu se do zápočtového víru. Nu, to je věta jak víno.
Babaj.
čtvrtek, ledna 12, 2006
Přečuraná síť
Napsal Bob v 03:43
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 Comments:
Post a Comment