Hnije!

Anonymní komentář měl pravdu, začíná to tu celkem zahnívat. Často sice na blog myslím, ale zatím mě to nepřimělo k akci.

Takže stručně: od poslední příspěvku se toho mnoho nezměnilo, jsem stále inženýr, osmička vlevo nahoře mi furt roste trochu šejdrem, práce mě baví nejvíce v okamžiku, kdy dělám něco jiného, než je mé pracovní zařazení, fotbal mi dosud nejde a břicho roste. Jedna zásadní změna v mém životě přeci jen nastala. V současnosti ovlivňuje běh mého života mnohem více, než získaný titul. Ano, tušíte správně, do života mi vstoupila postel. Jmenuje se Hopen a je ze Švédska.

Nyní podrobněji.

Diplom

Z hrůzou jsem zjistil, že v deskách s diplomem jsou jako příloha vloženy všechny známky za celé mé požehnaně dlouhé studium. Říkal tu někdo něco o osmi letech? Při pohledu na ony známky se mi ihned vybavily znalosti získané při studiu: při jaké teplotě se vznítí papír a jaká optická propustnost dobré svíčkové omáčky.

Osmička

Roste. No. Zatím nebolí.

Práce

Byl jsem povýšen. Asi jako když šnekovi řeknou, že odteď bude slimák s domečkem. Ano, to bylo velice vtipné, to se mi teď stává často.

Fotbal

Zahráli jsme si Mistrovství ČR v malé kopané v Pardubicích. Dal jsem více gólů, než jsem obdržel žlutých karet. A to už je úspěch, ne?

Břicho

viz Osmička

Postel

Postel neroste, nebolí, leží a zatím nevrže.

Za chvíli mi začíná kino, půjdu. Pokud vám nesedí čas odeslání přispěvku a informace o kině, nic si z toho nedělejte.