Sedíme v práci, divoce testujeme aplikaci pro Lufthansu, když to tu sebou Mária cukne a povídá: "Samička." Pracuju dál, leč po pár vteřinách mi dojde, co jsem to vlatně slyšel. Ptám se tedy: "Samička?". "Ne, samička...samička," odpovídá Mária. "Jak samička, co samička?" ptám se maličko zoufale.
M: "Ne samička, ale samička. To jsou tři slova."
B: "Ne, samička je jedno slovo".
M: "Samička jsou tři slova, saa míí čkááá."
B: "To nejsou tři slova, to jsou tři slabiky."
M: "Saaa miii čkaaa, tři slova. Sa...mi...čkaaa."
B: "Protahuj slabiky jak chceš, furt je to jedno slovo. Aaaauuu tooo buuuus, je taky jedno slovo."
....
a takto to pokračovalo asi pět minut. Slovensky zdatným se omlouvám, pro slovencky nemluvící se údajně jedná opravdu o tři slova "Sa mi čká", přeloženo "Mám škytavku" či "Škytám". Ale já si stejně myslím, že se Mária zbláznila, leč pssst.
Ale jinak je neveselo, až truchlivo. Ale bude líp, což?
Podivné latinské názvosloví a naprostá klasika : Stopařův průvodce po galaxii.
A fotka dne :
sobota, ledna 14, 2006
Autobus a samička
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 Comments:
:-D
Pekna fotka,Bobe. To jsi vyfotil z Vogonske obchodni lode ?
A jen tak mimochodem..ja nesamickoval uz dlouho :)
kdybys radeji bral telefony
Fotku jsem nasel na netu...rad si tak brouzdam a hledam podivne fotky .)
Ben: Telefoun jsem nebral, nebot jsem sportoval...
Btw, z naseho mikrotridniho srazu jsem vratil az ted... ;)
Post a Comment