čtvrtek, února 23, 2006

Adrenalinová jízda

Během učení se na zkoušku jsem odbíhal do studovny, kde byl na stěnu promítán hokej. Připojil jsem k notebooku Pepův starý monitor a tak můžu levým okem koukat na olympiádu a pravým studovat na počítači. Naprosto ideální prostředí pro učení. Už mi tu chybí jen kubánská kapela za zády pro lepší soustředění.

Okolo čtvrté ráno jsem zalehl a doufal, že ke mě zadání bude milostivo. V devět ráno jsem už přeslapoval před podzemní laboratoří. Tam už mě čekal profesor Boháček, předal mi zadání a na 45 minut odešel. U zkoušky totiž můžeme používat veškerou literaturu, včetně skript, sešitů, poznámek, výpisků.

Navrhněte zapojení Josephsnova kompenzátoru využitelné při kalibraci stejnosměrných napěťových etalonů Datron 4910 s jmenovitou hodnotou výstupního napětí 10 V. K dispozici je pole 2076 Josephsonových kontaktů, z něhož lze získat napětí 0,9 až 1,1 V.

Kupodivu, zapojení jsem vymyslel, pomohl sešit se starými laborkami z jiného předmětu stejného přednášejícího. S druhou úlohou jsem měl trochu větší problémy. Sice jsem si dokázal řešení představit, leč moc mi nešlo tohle řešení přetavit v rovnice. Nakonec jsem asi po desetiminutovém koukání do papíru řešení našel.

Taky se vám stává, že máte celkem jasný pocit, že daný problém řešit umíte, ale v okamžiku, kdy chcete tohle řešení zrealizovat, je najednou ukryto jakoby v mlze? Stává se mi to třebas s hudbou. Slyším melodii, v duchu si ji zpívám, ale když ji chci zahrát na kytaru, občas to jde ztuha.

Ale jak jsem už psal, napsal jsem si pěkně postupně rovnice a výsledek se vyloupl. Jediná potíž byla, že podobný úkol jsem neřešil, takže jsem netušil, je-li moje řešení aspoň trochu správné. Ukázalo se, že ano a po pár dotazech k řešení mi byla nabídnuta dvojka. S úsměvem a úlevou jsem přijal a utíkal se dospat.





Josephsonův jev nastává zjednodušeně řešeno v supravodičích, které jsou ozařovány mikrovlným zářením v řádech gigahertz. Vzniklé napětí pak zááisí jen na elementárních fyzikálních konstantách. Toto napětí dokážeme určit s nejistotou v řádu 10^(-5) %. Z elementárních konstant, které se vyskytují ve vztahu pro výpočet tohoto napětí, známe kupodivu nejméně přesně Avogadrovu konstantu.

Studenti fyziky si hrají s tekutým dusíkem. Doporučuju videa u konce stránky.

Na fotce je molekula adrenalinu.

5 Comments:

maceek said...

s kazdym novym prispevkem o absolvovani tve dalsi zkousky mam pomalu pocit, ze si genialni:)! BTW, ten pocit, ze mas neco v hlave a pak kdyz "to" mas dostat ven, tak to nejde, znam velmi dobre. Mam to u zpivani (v hlave tu melodii slysim jasne, ale ven se dere jaksi hur) a ztvarneni nekterych poznatku nebo myslenek. V hlave je to jasny, ale venku na to najednou nestaci slova a zni to blbe

Bob said...

Ja bych rekl, ze mam spis po certech stesti ;) Protoze napriklad dnes jsem sedel pul dne v laborce (pocitacove) a snazil jsem domluvit s jednim mikroprocesorem Infeon. Vsechny me snahy o komunikaci ignoroval :-(

U melodii a zpevu v hlave/v realu napsal kdysi Hornicek krasnou povidku (a nebo se o tom v povidce zminil)...ale bohuzel netusim ve ktere.

Anonymní said...

Bylo to v Hovoreh H., máme to myslím někde na desce:)
A potom přišla ta příhoda jak měl zpívat v Prodané nevěstě, tuším:)

Ivanka

Bob said...

Ja tajne tipoval Dobre utajene housle .) Mas za ukol si tu desku doma poslechnout .)

Anonymní said...

já to viděla i v bedně:) ale v těch houslích to může být taky:)