pátek, února 03, 2006

Bílý bod


Hory jdou, květy jdou,
jaro blýská nad vodou --
bílé body, bílý bod.
Jara lesku, větru vání!
V slunci šikmém zapadání
za lodí se vrací loď:

bílý bod a bílý bod.


Po cestě do práce jsem se stavil v obchůdku na rohu ulice. Když jsem se dostal k pokladně, povídala zrovna paní pokladní někomu za mnou:

Dnes jsem poprvé cítila jaro. Zatahalo mě za ruku a řeklo: Jano! Jsem tady...

2 Comments:

kacir said...

no na me dychlo az odpoledne, kdy jsem vysel z koleje :), ale za to to stalo za to

Bob said...

Ze by stejne jaro, se kterym jsi byl byl v kine? ;)