neděle, února 05, 2006

Zatraceně dlouhá hodina

K&K jsem v pátek propásl, ale tarokové karty mi prozradily, že okolo osmé se vytvoří bod v časoprostoru a přeci jen se potkáme. Kamarád K. slavil narozeniny a tak jsme pár minut po osmé seděli v Piánu kousek od náměstí Jiřího z Poděbrad. Modří vědí ;)

Katka s kamarádem se objevili první, K. tradičně o půlhodiny později. Přimrzla totiž k bankomatu. Tedy to jsme ji jen pomlouvali, nepřimrzla ona, ale kočka. A to ne její, ale úplně cizí. A K. u toho nebyla. Ehm? Čas na nový odstavec.

Katka pobyla jen chvíli, musela ještě oběhnout kamarády. Jede totiž s kamarádkami do Indie. Nu snad se v březnu v pořádku vrátí. Chtěli jsme si popovídat o pátečním filmu, ale v ruchu u stolu jsme se zmohli jen na "Jak se ti líbil film?"..."Pěkný, moc se mi líbil."

Do Piána přiběhla i Karina, ve špičce nás tam sedělo šest. Původně jsem sice chtěl na kolej před půlnocí. Když jsem ve čtyři hodiny odcházel ze sport baru v Kozí ulici u Staroměstkého náměstí, už jsem tušil, že to asi nestihnu. Po cestě jsem fotil, ale všechny fotky byly na draka. Co se to děje?




Fotka je z The Ramnath Goenka India Press Photo Awards 2004

4 Comments:

Anonymní said...

proc bejt na koleji pred pulnoci, kdyz se muzes vratit ve ctyri;)?

Bob said...

Chtel jsem brzo vstat a ucit se. Ale clovek mini, Klara meni :) Pssst, nejmenovat .)

Anonymní said...

si me neprej bobe:))prej ta nevinná duše mění:)zdraví ta co nemá jméno

Bob said...

S tvou ospalosti se nebojim, ze bys mi neco provedla ;)