Hektor

Tenhle příspěvěk je tak trochu podvod. Je totiž trochu staršího data. Cca osm let. Napsal jsem ho pro náš užasný časopis Debil, jehož stránky už sice nejsou mezi živými, ale přesto jsou uloženy v archivech vyhledávačů. Následuje původní článek...

Při brouzdání po Internetu jsem se díky omylu dostal na stránku jisté skupiny lidí, která se snaží zmapovat vědecké experimenty Německa za druhé světové války. Jelikož jsem si vybral jako téma na referátu do Dějepisu »Německé letectvo za druhé světové války« padlo mé oko a posléze i myš na odkaz V-2, za nímž se skrývala pozoruhodná stránka s informacemi, o které se teď s vámi podělím.

V roce 1943 byl po žádosti německého velitelství o dalekonosnou střela, která by byla schopna přeletět Kanál, zřízen závod v Harzu, kde byly ve štole hory Kohlstein poblíž Nordhousenu montovány střely A-4. Vlastní návrh střely byl již hotov, bylo nutno jen doplnit řídící systém, který by zajišťoval navigaci a rovnováhu střely. Technika ale nebyla na takové úrovni, aby se vše obešlo bez řízení člověkem. Dr. Walter Thiel ( konstruktor raketového motoru) navrhl navigační jednotku řízenou rádiem. První střela byla vypuštěna 25. listopadu 1943 v lesní střelnici poblíž obce Blizna východně od Krakowa. Střela se však dostala mimo dosah vysílače a spadla na polskou vesnici s německým názvem Haidmühle, kde zabila 43 lidí a silně poškodila zvonici jen 2 roky starého kostela.

Bylo tedy jasné, že střela by cestu přes Kanál bez lidské posádky nezvládla, ale nikdo se nechtěl posadit do krabice dosahující rychlosti 1250 metrů za sekundu a nesoucí 750 kg ethanolu (ten jako jediný snášel aerodynamický ohřev), která mohla (a také to často dělala) snadno explodovat.

Nový navigační systém byl objeven náhodou. Doktoru Wernher von Braunovi totiž jednoho dne utekli králíci. Když se je doktor snažil chytit, jeden králík vběhl na »houpačku« a velmi obstojně zde balancoval. Profesor chvíli Hektora pozoroval a za pár minut ho nesl do výzkumného ústavu spolu s rychlými črty nav. zařízení. Zde s využitím podmíněných reflexů naučili Hektora otáčet se o přesný úhel a měnit svou polohu směrem vpřed a vzad. První »řízená« A-4 vzlétla 2. listopadu 1943. Za 24 vteřin po startu se však zřítila do lesa a Hektor uhořel. První úspěšná série střel, která zasáhla svůj cíl, byla A-4, kterou řídil králík Rügel 8. září 1944 a dopadla na předměstí Londýna. Let probíhal takto. V čase T=0 byly zažehnuty motory, v čase t=32 s se Rügen přesouvá dopředu, čímž raketa dostává ze svislého stoupání do vodorovného letu s elevací asi 12 stupňů, v čase t=62 skáče králík vzad, což má za následek vypnutí motoru a kolmé klesaní směr Londýn. Při bombardování tehdy zahynulo 242 králíků, kteří však byli v říjnu nahrazeni zdokonaleným nav. systémem s přijímačem IC-W31 a tyto V-2 (Vergeltungswaffe 2) létaly na Londýn až do 27.března 1945. Za tu dobu bylo vypuštěno 3165 raket z 81 odpalovacích zařízení pod vedením generála Kammlera. Při operaci Overcast, kterou vedl J.P. Hammil, byla 22.května zničena chovná stanice králíků přes velké protesty SSSR, v jejíž zóně se nacházela. Poslední cvičený králík byl zabit při prohledávání tejného archívu gen. Dornbergera, ukrytého v Bad Sachsu.



Technické údaje - V-2
délka 14,3 m
průměr 1,65 m
hmotnost 12 910 kg
max.rychlost 1250 m/s
dolet 300(380) km
rozptyl 13 x 11 km
tah motoru 245-307 kN
hm. prázdné rakety 3986 kg
rozp.stabil.ploch 3,56 m
cena 38 000 tehd.marek

---

Na tenhle článek jen tak nezapomene V., která mu uvěřila a nadšeně svým spolužákům o králících vyprávěla. Ještě mi úplně neodpustila ;) Téměř vše je totiž pravda: místa, jména, data, historické reálie. Jen ti králici...

---

Na první fotce je A-4/V-2, na druhé je barážová střelba britské protiletadlové obrany, ktera se snaží sestřelit letící V-1. Protože se tyto střely pohybovaly konstantní rychlostí, celkem se jim to dařilo s V-2 to bylo horší. Některé V-1 Britové ničili tak, že do nich stíhací letoun trochu strčil křídlem. Malé vychýlení stačilo k zblbnutí gyroskopů a střela padala k zemi.