Když se podaří, co podařit se má

V pátek jsem si zašli na úžasnou veverku, želvu, vačice a jiná zvířátka. Ovšem ne sníst, leč pozorovat je na plátně. Nafetovaná hyperaktivní veverka byla úžasná.

V sobotu v půl jedenácté zápas PKFL. Byli jsme sice lepší, ale nemohli jsme dát gól. Trápili jsme se, ale nakonec to tam spadlo. Po zahrání rohu z levé strany jsem levou nohou trefil pravý horní roh brány. 1:0. Po gólu jsem začali tlačit, ale pořád nic z toho. Nakoc jsem po krásné přihrávce utekl po levém křídle, zasekl a chtěl pravačkou nahrát před prázdnou bránu, kam nabíhal další spoluhráč. Nahrál jsem, ale střela se mi trochu svezla vlevo. Jenže brankář chtěl chytit přihrávku a skočil tak proti nabíhajícímu spoluhřáči, takže jsem o zadní tyč dal gól do prázdné brány.

V sobotu muzejní noc, topinky se sýrem a kečupem za patnáct korun U Majora Zemana. Dali jsme si jich jedenáct. Na koleji ve 4 ráno spokojeně usnuto.

V neděli jsem se měl učit na pondělní zkoušku, ale pořád tu byla spousta zajímavějších věcí na práci. V půl sedmé jsem odjel do Kobylis, kde náš čekal poslední zápas PKFL. V případě vítězství postupujeme do první ligy! A po velkém boji se tak stalo, vyhráli jsme 3:0, jsme první v tabulce, získáváme prémii a od podzimu nastoupíme do první ligy. Paráda.

A tu zkoušku jsem dnes dal. Sedmdesát bodů ze sta. Juchů.