pátek, července 28, 2006

Pálavo

Spacák sbalen
Vařič vyzkoušen
Ešus vydrhnut
Nůž nabroušen
Mapa Pálavy koupena
Stan sbalen


No vida, sice vstávám v pět, ale skočím s Albim na jedno, už jsem ho pěkně dlouho neviděl.

Přišel jsem na pokoj, bylo dvacet minut po půlnoci. "Dvakrát jsi zvonil," povídá Pepa. Beru telefon a vidím SMS: "Prozvoň mě, potřebuju s tebou mluvit."

"Zase to na mě přišlo. Zdálo se, že už to přeslo.Ale je to přes dva dny --- zítra raději zajdu k doktorovi. Batoh mám sbalený, teď tu na něj koukám."

....

"Tak něco řekni..."

....

"Nevím, co mám říct....příroda je někdy svině."

"Moc mě to mrzí, vím, že sis kvůli tomu v práci bral volno..."

.....

"Nebuď smutná. Netrap se tím, co beztak neovliníš..."

"Zajdu k doktorovi a třeba tam ještě přijedu."

"Doktor tě určitě nechá doma..."

.....

"Tak dobrou noc a léčivý spánek."



A tak jedu sám. Týden jsem se těšil, vybíral a ještě jednou těšil. Na ni a na výlet. Má cenu se tím trápit? Nemá.


Smutno? A jak...

2 Comments:

Venda said...

:(

Anonymní said...

Známá neznámá, přeji, ať je vše v pořádku. A ty si, Bobe, výlet užij. Na Pálavě je nádherně.