Spacák sbalen
Vařič vyzkoušen
Ešus vydrhnut
Nůž nabroušen
Mapa Pálavy koupena
Stan sbalen
No vida, sice vstávám v pět, ale skočím s Albim na jedno, už jsem ho pěkně dlouho neviděl.
Přišel jsem na pokoj, bylo dvacet minut po půlnoci. "Dvakrát jsi zvonil," povídá Pepa. Beru telefon a vidím SMS: "Prozvoň mě, potřebuju s tebou mluvit."
"Zase to na mě přišlo. Zdálo se, že už to přeslo.Ale je to přes dva dny --- zítra raději zajdu k doktorovi. Batoh mám sbalený, teď tu na něj koukám."
....
"Tak něco řekni..."
....
"Nevím, co mám říct....příroda je někdy svině."
"Moc mě to mrzí, vím, že sis kvůli tomu v práci bral volno..."
.....
"Nebuď smutná. Netrap se tím, co beztak neovliníš..."
"Zajdu k doktorovi a třeba tam ještě přijedu."
"Doktor tě určitě nechá doma..."
.....
"Tak dobrou noc a léčivý spánek."
A tak jedu sám. Týden jsem se těšil, vybíral a ještě jednou těšil. Na ni a na výlet. Má cenu se tím trápit? Nemá.
Smutno? A jak...
pátek, července 28, 2006
Pálavo
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 Comments:
:(
Známá neznámá, přeji, ať je vše v pořádku. A ty si, Bobe, výlet užij. Na Pálavě je nádherně.
Post a Comment