Není řeč o Alice Cooper, leč o Leonu N Cooperovi. Tento držitel Nobelovy ceny za fyziku představil světu teorii elektronových párů, zvaných nyní Cooperovy páry. Aneb co mě napadlo cestou na WC .)
Jak je možné, že při při supravodivosti teče materiálém elektrický proud bez odporu, tedy bez úbytku napětí? Pan Cooper nabídl vysvětlení pomocí elektronových párů, které putují pospolu supravodičem a na poměrně velkou vzdálenost si předávájí energii tak, aby procházely krystalickou mřížkou beze ztráty kytičky. Nevidí sice na sebe, ale vzájemnou interakcí spolu 'komunikují'.
Nabízí se paralela, že se všichni snažíme vytvořit Cooperův pár, abychom životem procházeli bez odporu a napětí. Někdy však zjistíme, že protějšek energeticky nevyhovuje a tak i za příznivých podmínek dochází k úbytkům energie a rozpadu páru. A podle BSC teorie se tak neděje pozvolna, ale skokově.
Kdybych nebyl ospalý, možná bych sem ještě zakomponoval Meissnerův efekt - tedy vypuzení magnetického pole z objemu supravodiče, ale to už nechám na vás.
Dobrou .)
úterý, srpna 08, 2006
Cooper
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 Comments:
ano, slysel jsem o tom.
ze vse se snazi jit cesto nejmensiho odporu. elektricky proud, voda,....
nekdy me napada, proc si teda vse delam tezsi ? :)
Pozor, pozor, ono to zase tak jednoduché není. Pravda, ve výsledku odpor zaniká a k úbytku napětí nedochází.
Jenže elektrony se do takového stavu dostanou až za velmi nízkých teplot a to ještě jen v některých materiálech. A k tomu všemu je potřeba spousta energie. Takže to rozhodně není zadarmo. A navíc je stále třeba energie k udržení tohoto stavu.
Ona analogie tedy není o tom, že se věci mají dělat jednoduše, ale v tom, že když nastanou správné podmínky a najdeme svůj protějšek, cesta životem je snazší a krásná.
Post a Comment