Nene, žádný elixír života jsem nenašel. Jen jsem si pořídil nové struny, tlusté jako prst. Znějí krásně, je radost na kytaru hrát. Hraju si teď jednu píseň, furt si ji zpívám, ale nikomu se nelíbí. Což mě trošku mrzí, protože lepší už jsem pěkně dlouho neslyšel.
Tak dlouho je člověku dobře na světě, až to osudu nedá a zase něco pěkného vyvede. Pěkně si počká, až se zklidní duše, ruka vyloupne z obvazu, podaří se pohnout se školou...pak ještě chvíli váhá...a pak bim prásk zpráva z temnot. Myslel si, že už tě to přešlo, že se ti tep nezrychlí a že už je ti vlastně dobře? Ale to ses holenku přepočítal. Máš to vše v sobě, nikam to neuteklo a může a bude to použito proti tobě. Tak se moc netěš. Mysles sis, že jsi vyklouzl jen s napomenutím? Ale kdež, pekně dva roky nepodmíněně. Ale máš ještě 14 dnů čas do nástupu trestu. Dělej si co chceš, stejně neujdeš.
Jámu ti vykopá hodný pan Krtek
co vždy rád udělá předobrý skutek
mravenci budou ti rakvičku slepovat
stonožka učí se stonožně stepovat
Smuteční hostinu pořádá roháč
co nemá rodinu a tak je boháč
polívka, sušenka, čabajka, okurka
nejlepší cesta ze zármutka
středa, září 20, 2006
Elixir
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 Comments:
Post a Comment