pondělí, září 18, 2006

Návrat

Tak jsem zpět. Levá packa píše o sto šest, občas se rameno ozve, ale nestěžuju si. Konečne jsem si zahrál na kytaru, konečně píšu všemi dostupnými prsty (čili 6). Nuže, copak jsem vlatně celou dobu dělal?

První týden v obvazech stál za prd, buď jsem ležel, nebo jsem ležel a spal. Rameno bolelo skoro furt, takže jsem se pěkně dopoval. Stihl jsem se domluvit na spoustu zkoušek a jednou rukou cvakal semestrálku. Zašel jsem si do kina na Krásku v nesnázích, pojedl jednou rukou pizzu a natruc játrům jedno pivo.

V ponděli jsem si skočil za proděkanem, potkal Hanku. Pan proděkan mi slíbil, že mi dovolí složit pár zkoušek po zkouškovém, zželelo se mu choré packy. Obvolal jsem i katedy a zkoušející, všichni byli pro.

V úterý jsem šel na první zkoušku a byl vyhozen tak, jako se mi to na škole ještě nestalo. "A ven! Už vás tu nechci vidět." Nu, není každý den posvícení.

Ve středu jsem zašel na zkoušku z Komunikačních rozhraní měřících systémů (též KRSy), za pěknou dvojku. Zbytek dne jsem psal práci do Diplomového semináře, protože ta předchozí se nelíbila.

Ve čtvrtek jsem jednak seděl v práci, jednak psal semestrálku a večer jsem se učil pro jistotu na dvě zkoušky : Speciální diagnostické metody a Astrofyziku.

V pátek jsem nejdříve získal známku z SDM, poté z Astrofyziky a aby toho nebylo málo, ještě zápočet z Diplomového semináře. Za odměnu jsem si zašel na chirurgii a nechal jsem si sundat obvaz packy. Po sundání se mi udělalo pěkně blbě, ale doktor nikam nespěchal, takže jsem si poležel, popovídal a sestřička mi mezitím udělal špagátek na zavěšení ruky.

Na koleji jsem se po téměř čtrnácti dnech pořádně osprchoval a vyrazil jsem do vísky Srby. Tam totiž od rána probíhal firemní Outdoor. Autobus se sunul zácpou, slunce peklo. Z Kamenných Žehrovic (skloňuji správně?) jsem se vydal pěšky okolo rybníka/jazera hledat hotel. Po dvou kilometrech jsem našel správnou vesnici, ale hotel nikde. Nakonec mě hodný cyklista poslal správným směrem (To se musíte vrátit na druhý konec a tam tunelem do kopce).

A o Outdooru, písku, mamutovi a pokeru až příště ;)


3 Comments:

Marek said...

Bobe, Ty máš jen šest prstů???

Bob said...

Sest pouzitelnych prstu ku psani :)

Anonymní said...

Jé, to jsem ráda, že už máš zase ruku dobrou. Těším se domů a ty se taky těš, vypadá to, že tam budem všichni: ale asi bez děcek:) tak zatím pááá:) a vítej zpět...