čtvrtek, října 26, 2006

Ale jo, bydlím

Vezmi trochu tekutého škrobu, hoď do toho hladkou mouku, přidej jahodovou a malinovou červěň a trochu rumové hnědé na dobarvení. Zamíchej a napatlej na obličej.

Jak už to bývá, lidi se scházeli pomalu. Pohled na malou skupinku a horu sudů piva bylo trochu strašidelný. Smrt, co okolo obcházela, do toho všeho dobře zapadla. Lidé se trousili pomalu, byli trochu bledí a občas jim tekla krev. Sem tam hřebík v hlavě, kruhy pod očima, podřezaný krk. Inu, bubenečská party.

Byl jsem hrozný společník, neustále jsem někam odbíhal. Do dvoudecovek jsem nám čepoval pivo a v mezičase maloval lidi a kapal na ně krev. Svou ne, ve mně by se krve nedořezal. A když, tak hluboko. Když jsem vzhlédl, klubovna byla plná, stálo se na chodbě i venku. Jenže prázdných sudů nepřibývalo.

Střih.

Je půl druhé, hudba už skoro nehraje, ale hučí to jako v úlu. Ozýva se bolestivý výkřik. Došlo pivo. Došlo 900 piv.

Střih

Půl třetí, v klubovně už postává pár hráčů u fotbálku. Vratný zametá, vytíram okolo sudů. Snášíme odpadky do tašek; plechovky od piva, rozbité pulitry, papíry, vajgly.

Střih

Půl čtvrté. Konečně se mi podařilo smít barvu z vlásů, obličeje i rukou. Jdu spát.


Fotky zde.

4 Comments:

Ivanka said...

Pěkný, moc pěkný, pořádání takových akcí si, milý Bobe, můžeš napsat do životopisu:-) Seš dobrej:-)

Bob said...

Nebyl jsem poradatel, spise spravce a ideolog :)

ivanka said...

To se cení víc než poradatëlství:)

Dagy said...

Bobe, na tý party ti to moc slušelo...chod tak častěji :-)