Vezmi trochu tekutého škrobu, hoď do toho hladkou mouku, přidej jahodovou a malinovou červěň a trochu rumové hnědé na dobarvení. Zamíchej a napatlej na obličej.
Jak už to bývá, lidi se scházeli pomalu. Pohled na malou skupinku a horu sudů piva bylo trochu strašidelný. Smrt, co okolo obcházela, do toho všeho dobře zapadla. Lidé se trousili pomalu, byli trochu bledí a občas jim tekla krev. Sem tam hřebík v hlavě, kruhy pod očima, podřezaný krk. Inu, bubenečská party.
Byl jsem hrozný společník, neustále jsem někam odbíhal. Do dvoudecovek jsem nám čepoval pivo a v mezičase maloval lidi a kapal na ně krev. Svou ne, ve mně by se krve nedořezal. A když, tak hluboko. Když jsem vzhlédl, klubovna byla plná, stálo se na chodbě i venku. Jenže prázdných sudů nepřibývalo.
Střih.
Je půl druhé, hudba už skoro nehraje, ale hučí to jako v úlu. Ozýva se bolestivý výkřik. Došlo pivo. Došlo 900 piv.
Střih
Půl třetí, v klubovně už postává pár hráčů u fotbálku. Vratný zametá, vytíram okolo sudů. Snášíme odpadky do tašek; plechovky od piva, rozbité pulitry, papíry, vajgly.
Střih
Půl čtvrté. Konečně se mi podařilo smít barvu z vlásů, obličeje i rukou. Jdu spát.
Fotky zde.
čtvrtek, října 26, 2006
Ale jo, bydlím
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 Comments:
Pěkný, moc pěkný, pořádání takových akcí si, milý Bobe, můžeš napsat do životopisu:-) Seš dobrej:-)
Nebyl jsem poradatel, spise spravce a ideolog :)
To se cení víc než poradatëlství:)
Bobe, na tý party ti to moc slušelo...chod tak častěji :-)
Post a Comment