Po práci legraci

Hned poté, co jsem napsal nadpis, došlo mi, jaký z toho Blogger udělá odkaz ... ale co už ~ Už dva dny opuštěně polehávám doma a léčím se z víkendového fotbalu. (Pokud si teď říkáte, že jsem omylem místo tečky napsal tildu, pletete se. Jde o slovní legato. Kdo nechodil do Lidušky, může použít google. Tolik stylistická vsuvka.) Tedy, ne že by mi někdo něco zlomil, jen byla trochu zima.

V sobotu jsme hráli jen tak, leč dvě hodiny. Oblékl poměrně slušně (co se týče tepelné kvality, ne vzhledu), jenže záhy jsem svršek propotil a krásně mrznul. V neděli jsme sice hráli jen hodinu, zato zápas s pouze jedním hráčem na střídání a na konci zápasu ani to ne. Musím říct, že můj krátký rukáv se na hřišti krásně vyjímal. Vyhráli jsme, dal jsem dva góly (Jančo, pochop, musím se pochválit).

Rozradostněn jsem si pořídil novou pánev a několiko nožů.

A onemocněl. Pracoval z domova.

Jenže zítra už do práce musím a jak se tak zdá, už od devíti. Třeba budu mít štěstí a zaspím.





Dobrou, Kodani!

Celý příspěvek...

Černá kočka

Naše životy jsou těšivé jak sníh

jednou v noci sedě nad kupou svých knih

uviděl jsem náhle v pachu novin tona

sníh a velkou podobiznu Edisona

bylo po půlnoci v pozdním únoru

zastihl jsem sama sebe v hovoru

Teď to tu vypadá skoro tak, jak to pan Nezval popsal. Jen tu nemám kupu knih, ale souborů, pach není z novin, ale z fotbalových věcí, sníh tu není, jen zima a nemám tu ani pana Edisona. Z pohlednice na mě kouká černá kočka a nepovídám si sám se sebou, ale s blogem. Po půlnoci je, ale když jsem se naposled koukal na hodinky, únor ještě nebyl. Ale jinak všechno ostatní sedí.

Popisoval jsem onehdá někomu, jak je mi po škole lépe. Dodělám v práci co mám a pak na to o víkendu a po večerech nemusím myslet, mám tedy subjektivně více volna. Jen nevím, co jsem udělal špatně, že tu v půl čtvrté něco doměřuju, protože dnes ráno nám upadl server do kómatu a dostali jsme ho z něj až odpoledne. Z kómatu jsme naopak nevzkřísili náš fotbalový tým a dostali jsme v posledním zápase sezony na zadek. Opět.

stíny aut jež porážely stíny pěší

stíny chudáků jež bloudí bez přístřeší

stíny hrbatých na rohu ulice

Až vám tedy budu vyprávět, kolik mám volného času, můžete mi zarecitovat něco z Nezvala, já už budu vědět.

Buďte krásná buďte smutná dobrou noc
zářivější meteorů jejichž moc
poznali jsme kdysi v parných nocích světel

Dobrou noc do Belgie.

Celý příspěvek...

Bastard

Při sledování animovaného Dilberta jsem konečně objevil literární/filmovou postavu, která mě téměř zcela vystihuje. Jde o test inženýra Boba Bastarda. Pod maskou schovává zjizvenou tvář (právě jsem se holil), testuje, ničí cizí výtvory a špatně skončí.

Když jsem hloubal, jak si vytisknu obrázek, který jsem našel na síti, poradil mi Ondra on-line nástroj VectorMagic pro převod bitmapových obrázků na vektorové. Někde tady okolo se válí výsledek konverze, která mi (a VectorMagicu) zabrala jen pár minut. Zkuste si to taky ;).

A když už jsem animáků, za pár dnů vyjde celovečerní Futurama, pokud se vám nechce čekat tak dlouho, film unikl na síť. Podařilo se mi stáhnout, leč chvíli poté ho majitel smazal - dokážu si představit ten traffic.

Chm a zítra zase do brány, náš golmán jede dom. Držte palce.

Celý příspěvek...

Muž v domácnosti

Úplně jsem se při čtvrtečním stěžování zapomněl pochválit, kterak jsem pekl a jinak kuchtil. Přiložená fotka budiž toho důkazem.


Vysílen fotbalem a pečením, nešel jsem v pátek do práce, ale pracoval jsem z domova. Člověk by si řekl, ze to bude pohodlnější, ale opak je pravdou. Sluchátka jsem z hlavy později už ani nesundával, protože jsem visel na Skypu a VoIP telefonu. Večer jsem se zmohli už jen na DVDčko Horem Pádem.

V sobotu mi bylo celkem dobře, takže jsem se přeci jen oblékl a vyrazil na Kobylisy, kde nás čekal loňský vítěz Pražské klubové ligy. Fotbal se moc povedl - penalta (pro nás), červená karta gólmanovi (proti nám), dva góly (my), čtyři góly (oni), malý knock-out(já), okopávání (všichni). Takže krom porážky jsem si odnášel rozedřené koleno, loket a dočasnou ztrátu schopnosti kousat. Protihráč chtěl totiž vší silou odkopnout míč, což se mu podařilo, ovšem odkopnul mi ho z metru ze spodu pěkně do brady. Šel jsem k zemi, po chvíli jsem zjistil, že mi nic moc není, akorát se mi špatně hýbe čelistí. Asi se trochu šoupla, ale hned zase skočila zpět, takže hýbat jsem s ní mohl, ale stisknout už ne.

Potlučený jsem přijel domů, oblékl si dvoje ponožky, triko, mikinu, svetr a bundu, přichystal rukavice a čepici. V osm jsem se potkali na Letné u stánku se čtivem a v půl deváté jsme už sledovali výkop kvalifikačního utkání Česko-Slovensko - viz foto. Místo parádní, zima jak sviňa. Čtyři pěkné góly a ač zápas skončil 3:1, všechny góly dali Češi. Pak už jen pivo-hermelín ve Ztraceném ráji a šup domů spát.

V neděli jsem se probudil sice čilý, ale za deset jedna. Což o to, rád si přispím, ale v jednu už jsem měl sedět v Ambiente s Jančou. Pročež jsem ji hned zavolal a ihned vyrazil. Ve čtvrt na dvě už jsme seděli u stolu a hloubali, co si dáme. Ovoce, zelenina, sushi, pivo, paráda. Protože jsme courali po městě, dostal jsem se domů až v šest, tož jsem jen hodil prádlo do pračky, provedl mini úklid (můj profesor češtiny na gymplu sice říkal, že provádět se může maximálně vůl po návsi, ale ten úklid jsem vážně provedl) a šel jsem do kina. Byla to sice blbost, ale musím dát vydělat i tvůrcům hloupých filmů.

Pak už jsem stihl se jen oholit se a napsat tento post. Dobrou noc.

Celý příspěvek...

Na zadek

Dnes jsem předal symbolické klíčky od teamu a budu mít zase chvíli v práci klid ;) Dovolil jsem si dnes dokonce odejít z práce už před pátou hodinou a šel jsem se trochu prospat. Čekala mě totiž Strahovská liga, zápas proti loňskému vítězi. A aby toho nebylo málo, měl jsem chytat, protože náš golman pobíhal někde na futsale.

Nu, dostali jsme pořádně na zadek, v týmu soupeře hrají i ligoví (Bohemka...) fotbalisté a v kombinaci s podivnou směsí ledu a sněhu na hřišti to byl moc pěkný zápas. Aspoň pro ně. Asi zasej spadnem do druhé ligy, protože do první očividně nepatříme.

Jdu dělat to, co mi jde nejlépe a v čem bych klidně v první lize uspěl. Spát.

Celý příspěvek...

Praxe

Tak jsem si říkal, že snad ani v praxi nevyužiju obor, který jsem vystudoval - Měřící a přístrojovou techniku. Ani jsem se nenadál a už tu měřím.

Zjištuji totiž rozdíly v rychlosti mezi verzemi aplikace. A jelikož jsem studoval dlouho, moc dobře vím jaké chyby při měření dělám. Právě jsem doměřil rozdíly pro několik funkcí mezi starou a novější verzí. Na nejnovější uz nemám sílu a taky to po mě vlastně nikdo nechtěl :-)

6 hodin měření, výsledkem jsou dvě malé tabulky plné něpekných čísel.

Půjdu raděj spát :-)

Celý příspěvek...

U Boba konečně u Boba

Mít svou vlastní doménu je momentálně stejně moderní, jako mít hypotéku a protože chci být moderní, něco jsem s tím musel udělat. Jelikož na hypotéku prozatím nemám čas, energii a pak takovou tu nepodstatnou věc (peníze), koupil jsem si doménu uboba.cz.

Na hlavní doméně zatím neběží zhola nic, leč na blog.uboba.cz už fičí tyhle stránky. Přestěhování (respektivě přesměrování) bylo otázkou několika kliknutí. Pokud na mě tedy odněkud odkazujete, změňte si prosím adresu na http://blog.uboba.cz. Děkuji.

Tímto se také blog probouzí z podzimního spánku!

Vítám vás opět u Boba.

Celý příspěvek...

Já se vrátím!

...tedy, už jsem se vrátil. A co jsem celý měsíc dělal?



Inu, pracoval jsem. Nejprve jako velký šéf malé testovací skupiny, posledních 14 dnů pak jako dočasný team leader, protože ten opravdový se ještě stále váli někde v Karibiku. Pochopitelně už den poté, co odešel Arnold na dovolenou, začal zákazník reportovat vážné chyby, chtěl nové verze aplikace, do toho vyžadoval mnohá zlepšení, takže jsem ani neměl čas si uvědomit, že žádný čas nemám.

Mimoto jsem dále sportoval, hrál dvě fotbalové soutěže se zcela rozdílnými výsledky. V jedné jsme na sestup, ve druhé jsme naopak první a to máme o zápas méně. Začal jsem se zlepšovat i v další disciplíně, kterou provozuji každý den - zatím nemá název, ale jsem v ní rozhodně dobrý. Spočívá v nalezení nejzazšího času vydrápání se z postele tak, abych ještě stihl každodenní scrum v deset. Vypadá to, že jsem výsledky stabilizoval, protože jsem za zmíněných 14 dnů ani jednou nepřišel pozdě a zároveň jsem nevstával zbytečně brzo.

A to by tak stačilo, nemůžu přeci vykecat hned všechno najednou. Pěkně postupně. ;-)

Celý příspěvek...