Po práci legraci

Hned poté, co jsem napsal nadpis, došlo mi, jaký z toho Blogger udělá odkaz ... ale co už ~ Už dva dny opuštěně polehávám doma a léčím se z víkendového fotbalu. (Pokud si teď říkáte, že jsem omylem místo tečky napsal tildu, pletete se. Jde o slovní legato. Kdo nechodil do Lidušky, může použít google. Tolik stylistická vsuvka.) Tedy, ne že by mi někdo něco zlomil, jen byla trochu zima.

V sobotu jsme hráli jen tak, leč dvě hodiny. Oblékl poměrně slušně (co se týče tepelné kvality, ne vzhledu), jenže záhy jsem svršek propotil a krásně mrznul. V neděli jsme sice hráli jen hodinu, zato zápas s pouze jedním hráčem na střídání a na konci zápasu ani to ne. Musím říct, že můj krátký rukáv se na hřišti krásně vyjímal. Vyhráli jsme, dal jsem dva góly (Jančo, pochop, musím se pochválit).

Rozradostněn jsem si pořídil novou pánev a několiko nožů.

A onemocněl. Pracoval z domova.

Jenže zítra už do práce musím a jak se tak zdá, už od devíti. Třeba budu mít štěstí a zaspím.





Dobrou, Kodani!