Něco si přej, padá gól

Přeskočím nepodstatné věci dnešního dne jako je diplomový seminář, zbavování hřiště sněhu a přetočím přímo k prvnímu zápasu Strahovské ligy...

Hřiště jsme sice odpoledne celé uklidili, ale cca v sedm hodin večer začal opět padat sníh. Umělá tráva krásně klouzala a utkání dostalo legrační nádech. Hlavní komik zápasu - rozhodčí - se neustále snažil utkání okořenit. Předvedli jsme dvě ukázkové malé domů, které ovšem byly tak zřejmé a okaté, že rozhodčí vůbec nereagoval. Soupeř sice nadával, až se diváci červenali, ale pana soudce to nerozhodilo.

Na kluzkém povrchu jsme si nedokázali nahrát ani my, ani soupeř. Mates naštěstí jednu z šancí proměnil a první půli jsme tak vyhráli 1:0. Před druhou částí jsme si řekli, že nemá cenu vozit míč až do brány a že tedy budeme střílet i z větší dálky. Při první příležitosti, kdy jsem dostal míč a nebyl nikým atakován, jsem vystřelil a balón propadl brankáři mezi nohama. Tento gól předznamenal můj výkon v celém zápase. Do čeho jsem kopl, to tam spadlo. Ovšem jinak mi to moc nešlo...jak poznamenala Jarka "motal jsem se před bránou jak klacek pod splavem".

Nakonec jsme přeci jen začali něco hrát a soupeře jsme celkem jasně přehráli.

Venda, nový to náš brankář, chytal výborně. Na konci, když už jsme vedli 10:0, chtěli si dát i obránci gól a nechali tak jednoho soupeřovic útočníka utéct a Venda přišel o dobřé skóre. On je sice se svým výkonem spokojen není, leč chytal opravdu dobře.

A kolik tam těch gólů nakonec spadlo?

---

Pro nefotbalisty: Pokud hráč nahraje vlastnímu brankáři tak, že se míče dotkne částí těla od kolene níže, nesmí brankář míč chytit do ruky. Pokud se jej rukou dotkne, zahrává soupeř přímý(?) kop z hranice pokutového území.

Tohle jsme předvedli dvakrát a rozhodčí nic... ;)