Raz, dva, tři

Jedna, dva tři...zkouška rozhlasu...mistře Petře nepřepeři toho vepře...raz, dva, raz, tři.

Teď nevím, jestli to ještě budu umět, přeci jen jsem tu dlouho nebyl. Koukám, že písmenka jsem na klávesnici našel všechna. A teď když jsem se pozdravil s písmeny, můžu pokračovat.

Za tu dlouho dobu, co jsme nepsal, se mi podařilo nestihnout otestovat diplomku v T-Mobile, po velkém boji uzavřít index a velmi zkušeně pokazit státnice. Na druhou stranu jsem našel bydlení - lépe by asi bylo říct, že si nové bydlení našlo mě. Takže za nějakých čtrnáct dnů už budu snad psát z Betramky. To ovšem v případě, že si v Pelhřimově na tanečním parketu nedorazím kotník. Několikrát to totiž dnes při fotbale vzdal a musel jsem ho chvíli přemlouvat.

Taky jsem stihl odehrát reprízu Dívčí války, splést si scénu, prohrát mnohokrát ve stolním fotbálku. Náš gymnaziální tým dostal brutálně na zadek od dvou holek. Můžeme se vymlouvat, že hospodské sporty nepěstujeme, ale nevím, jestli to někdo spolkne. Nabídli jsem odvetu v normálním fotbale či basketbalu, leč bez úspěchu.

Dále jsem vysával hodné rodiče, protože jsem nebyl měsíc v práci, dělal na diplomce, učil...jenže výsledek znáte.

Nějak mě psaní vyčerpalo, jdu spát :)